Martin Maxa: Neustále se něčím mučím

Charismatický a usměvavý zpěvák Martina Maxa nedávno zavítal do stříbrského kulturního domu, kde se konal Městský ples, pořádaný tamním kulturním střediskem. I tam se za ním vydaly jeho fanynky, které si vyžádaly autogramy a společné fotografie.

A měly i velkou radost, koncert se jim hodně líbil a řada z nich slíbila svou účast i na koncertě v Černošíně v letošním říjnu. Martin Maxa neodmítl a ochotně poskytl i rozhovor. A to navzdory tomu, že zpíval s pochroumanými žebry, protože uklouzl na náledí.

Žijete v Litvínově, v oblasti, která se jeví dost zamořená, aspoň já tam bývala často nemocná. Vy ale naopak vypadáte velmi dobře a zdravě, Vám to u chemičky svědčí?
Myslím, že mám dobrý původ, naše rodina je totiž z Moravy a takoví mají velmi dobrý kořínek. Měli jsme k dispozici mnoho zdravých potravin z naší zahrádky. Tak to je třeba tím, že mám prostě dobrý základ z Moravy.

Jste dobrý a známý muzikant, kdy jste začal s hraním a zpěvem?
To bylo někdy na základní škole. Ve věku, kdy kluci začnou skládat písně, básně a podobně, takže kolem puberty. Pak jsem také hodně trempoval a večery u táboráku s kytarou byly ohromně inspirativní. Během nich se nejspíš rozhořela má láska ke kytaře a poezii. A už mi jednoduše zůstala.

Trempoval, hrál, zpíval, byl jste i u nás v Plzni na Portě?
Ano, samozřejmě, já jsem dokonce i v osmdesátých letech jednu Portu i vyhrál. Mnohem blíž než ke country jsem ovšem měl k takovému folku s nádechem bigbítu. Byli jsme tehdy vlastně takovými průkopníky tohoto stylu. Na druhou stranu, škatulkování hudby moc rád nemám. Hudba je vlastně jen jedna. Dobrou písničku můžete zahrát jakkoliv. Každé aranžmá jí bude slušet. Folk, bigbít, country, jazz- všechno bude fungovat.

Máte rodinu, podědil někdo po Vás talent?
Mám tři úžasné děti. Hudbě se sice žádné z nich nevěnuje, ale všechny vykazují známky výtvarného talentu. Prostřední syn studuje grafický design a kromě malování jej moc baví film. Píše si vlastní scénáře a točí takové trikové filmy. Mě osobně se moc líbí, takže uvidíme, kam se posune.

Netrpěl jste někdy i trémou?
Tak, tu já mám vlastně pořád, před každým vystoupením. Vždy trnu, jak to asi dopadne. Jako třeba dnes, vystupuji tu s naraženými žebry po pádu na náledí. Tak doufám, že to zvládnu odzpívat.

Jste hodně vytížený, máte někdy čas na čtení?
Tak ten si vždy udělám, jsem totiž vášnivý čtenář.. Z našich autorů mám rád Karla Čapka. Jinak čtu ale všechny žánry, naposledy mě zaujal Cizinec v zrcadle od Sheldona, nebo romány Franka Schatzinga.

Co televize?
Přiznám se, na tu moc nekoukám, vlastně vůbec, a když ji zapnu, tak jen jako zvukovou kulisu.

Jaké máte rád jídlo?
Já si libuji ve všem, co obsahuje libové maso, rýži a zeleninu. I si to umím připravit, v tomto směru se o sebe umím postarat.

 
Krásně malujete, kde berete inspiraci? Uvidíme Vás v černošínském muzeu někdy?  Možná, něco je v jednání.

Jak to děláte, že tak dobře vypadáte mladě a svěže, jsou to geny či pomoc chirurgů?
Geny hrají v životě každého člověka významnou roli. Tudíž i v tom mém. Samy ovšem nestačí k tomu, aby se člověk udržel v dobré kondici i ve středním a seniorském věku. Je potřeba jim trochu pomoci zdravým životním stylem. Nepřejídat se a dopřávat tělu dostatek pohybu. Vést zkrátka takový asketický způsob života. V dnešní konzumní době je to sice dost těžké, ale jde to.

Jak odpočíváte?
Upřímně, moc neodpočívám. Lépe řečeno nejraději relaxuji čímkoliv, co je tělesně namáhavé. Jako bývalý vrcholový sportovec jsem si nejspíš vypěstoval závislost na endorfinech, takže se nejlépe cítím unavený. Proto se vlastně neustále všemožně mučím. A dělá mi to dobře.

 
Co Vás naplňuje?
Jsem tvůrčí člověk. Milovník hudby, poezie a výtvarného umění. Na obou těchto frontách se v životě realizuji a pokud se mi v těchto oblastech zadaří, pociťuji cosi, co lze nazvat katarzí. V takovém okamžiku se cítím být šťastný. Nefunguje to ovšem bez zpětné vazby v podobě posluchačů, či diváků. Napíšu-li píseň, či namaluji obraz, je to vždy pro někoho. Jenom tak to má smysl. Proto jsem za své fanoušky velmi vděčný.

Co byste změnil?
Člověk nemůže změnit, co se již stalo. Může se pouze poučit ze svých chyb a dbát na to, aby se jich už příště nedopouštěl.

 
Máte nějaké motto?
Se vším, co v životě získáš, zároveň i něco ztratíš.
Děkuji za rozhovor. Pro fanouška dodávám, že charismatický zpěvák Martin Maxa zavítá do černošínského sálu dne 20. října 2017. Už nyní je veden pořadník na vstupenky.

6.3.2017
Martina Sihelská
Foto: Sihelská + archiv z martinmaxa.cz s laskavým svolením M. Maxy, děkuji!