nahrávám

MARKÉTA CHOVÁ MÝVALY, JSOU JAKO JEJÍ DĚTI!

 

MARKÉTA CHOVÁ MÝVALY, JSOU JAKO JEJÍ DĚTI!

MARKÉTA CHOVÁ MÝVALY, JSOU JAKO JEJÍ DĚTI!

Veselá holka menšího vzrůstu a o to s větším srdcem. Na tričku má nápis Moje děti jsou zvířátka. Když jsem ji viděla poprvé, tak jsme z dálky měla pocit, že jde nějaké děvče s neobvyklou psí rasou na vodítku. Až, když přišla blíže, tak jsem s údivem vykřikla, to je snad mýval? A hned se mi vybavila písnička - Chtěl bych být medvídkem.

To bylo vloni v létě a nyní jsem se za Markétou Procházkovou vydala napsat její příběh životní lásky do Kolovče. Máme tam totiž společnou kamarádku, Janu Bartákovou, tamní kronikářku.
 
Markétko, kolik je Vám a kde pracujete?
Je mi 41 let, jsem vyučená prodavačkou. Ale nyní jsem v částečném invalidním důchodu po pracovním úrazu.
 
Všichni říkají, jaká jste milovnice zvířat, co všechno máte, vlastně chováte?
Mou největší láskou jsou mývalové, takže teď mám mývala Maxe a mývalí slečnu Taminku. K tomu tři psy - barváře. Asi dvacet papoušků, to jsou alexandři, korely a andulky. No, a ještě dvacet kousků králíčků, pár slepiček a kachniček. 
 
To mi povězte, jak jste se dostala k těm mývalům?
No, já je prostě miluji. Nejdříve jsem měla jednoho Lukáška, to byl takový nalezeneček. Ale lidé jsou zlí a někdo mi ho otrávil. To bylo asi před jedenácti lety. No a Maxíka jsem si pak vymodlila, ten je od pána od Poděbrad. On má několik párů. Takže jsem si vzala Maxíka, tomu už jsou tři roky a je mazlivý a ochočený. Chodíme spolu ven na vodítku, nebo k nám domů. Ale doma jsou psi, a ti na něj moc žárlí, tak ho pořád musím hlídat, nebo jde zpět do voliéry. No a vloni jsme si ještě vzala Taminku, té byl teď druhého dubna rok. Maxíkovi, tři, oni mají úplně náhodou narozeniny ve stejný den. Taminka se ale ještě dost bojí, musím s ní pracovat pomalu. Je velmi plachá, vadí jí hodně zvuků a lidí. 
 
Co takoví mýválkové baští?
U nás jsou na kočičí stravě. Takže baští taštičky a granule. K tomu samozřejmě i další věci, co kočky nežerou, mají rádi všechny druhy oříšků, ovoce. Každý má jiné chutě. Maxík nejraději ananas a Taminka hroznové víno. Umějí si to vychutnat.
 
Co ještě byste zajímavého o nich řekla?
Tak třeba Maxík, kromě toho, že je to mazel, váží kolem devíti kil. Na zimu má mohutnější srst. Miluje vodu a plavání. Má dokonce svou vlastní fotografku v Domažlicích. On krásně pózuje, takže byl třeba i u vánočního focení. Rád si hraje s kamínky. To třeba Taminka zatím ještě ne. 
 
Jak třeba reagují lidé a děti, když jdete na procházku s mývalem?
No, to víte, zvláště děti jsou nadšené, ty chodí i za námi domů. Ony Maxe zbožňují, hrají si s ním. 
 
A co Váš syn?
Synovi je už 21 let. Jmenuje se Šimon, když byl malý, tak také pořád chtěl zvířátka, hodně se také zajímal o brouky, mravence. Myslím, že je takový pořád.
 
Lásku ke zvířatům jste tedy asi po někom podědili?
Určitě. Můj táta je vášnivý kynolog. Myslivec tělem i duší. Vlastně pořád mezi zvířaty a přírodou.
 
Peskové musí mít známky. Vy vodíte na vodítku mývala, musí mít také známku?
Poptávala jsem se, ale prý ne. Každopádně jsem Maxovi nechala udělat mini občanku, kdyby se mi ztratil, tak ji má na obojku. Má tam své jméno a adresu.
 
Moc volného času asi nemáte, ale když se najde chvilka, čtete si, nebo koukáte na televizi?
Na televizi nekoukám, tam pro mě nic zajímavého není. A když se mi povede chvilka, tak čtu. Nejraději mám dobrodružné romány od Julese Verneho.

Díky za rozhovor. Závěrem dodám, že mývalové jsou i chytří, například Max mi názorně předvedl, jak se umí dostat z voliéry.

MarS



Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Doporučené firmy

TYTO STRÁNKY

ZAŠTIŤUJE MODELKA

KATEŘINA VOTAVOVÁ

www.rooseveltfashionstore.cz

IMAGE:

IMAGE:

IMAGE:

 

IMAGE: