DUŠIČKY - PŮVODEM BYL POHANSKÝ SVÁTEK SAMHAIN
Druhý listopadový den si připomínáme všechny zesnulé. Je to den, který často označujeme jako Vzpomínku na všechny věrné zesnulé, či Památku všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých, ale nejvíce se používá slovo Dušičky.
Možná vás udiví, že počátky tohoto svátku spadají do hluboké minulosti, předcházel jim totiž svátek SAMHAIN - ten se slavil v noci z posledního října na první listopadový den. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim tedy svítilnami z vydlabaných řep svítili na cestě do podsvětí. Na ochranu před zlými duchy se lidé převlékali do hadrů a malovali si obličeje. Svátku Samhain je vlastně svou podstatou a znaky nejvíce podobný Halloween slavený večer 31. října. Historickým předchůdcem křesťanských dušiček byly u pohanských Slovanů ritualizované oslavy či hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků.
S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, se předpokládá, že svátek Samhain byl slaven i na území ČR.
Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 opat z Cluny, sv. Odilo († 1048), který se snažil pokřesťanštit pohanskou tradici. Z Cluny se slavení rozšířilo po všech benediktinských klášterech. V Římě se památka 2. listopadu začala slavit ve 13. století. V 15. století v Aragonii začali v tento den dominikánští kněží slavit tři mše; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 dovolil Benedikt XV. sloužit tři mše všem kněžím (jednu na úmysl papeže, jednu za duše v očistci, jednu za jiný úmysl). V této době se na Dušičky pořádaly průvody na hřbitovy, zdobily se hroby atd.
Jaké byly v té době další zvyky? K čemu byly odpustky? Jaké jsou modlitby za duše?