Královský kámen
V Karlovarském kraji na severním okraji Českého lesa u česko-německé hranice byste našli mnoho zajímavých míst. Například v obci Vysoká je krásná zřícenina kostela sv. Jana Křitele. Stezkou je pak možné dojít na vrch Dyleň, anebo se podívat na Liščí vrch. Anebo dojít k raritě tamní hranice. K velikému kameni s různými znaky, kterému se říká Královský hraniční kámen.
Na západní hranici klid. Tato slova může potvrdit průvodce Českým a Slavkovským lesem Antonín Hříbal, kterého si můžete domluvit na výpravu podél česko-německé hranice. Cestou narazíte na ruiny bývalé turistické chaty na Dyleni, která padla za oběť železné oponě, protože stála v pohraničním pásmu, kam nikdo nesměl. Nedaleko najdete také údajný Střed Evropy. A hranice je dobře značena. Určuje ji mimo jiné i kámen s letopočtem 1739, který byl označen už za vlády Karla VI.
Jak kámen najít a co se o něm říká? Poslechněte si reportáž s průvodcem Antonínem Hříbalem ZDE!
Královský kámen má na sobě několik nápisů. První letopočet 1739 připomíná rok, kdy se zaměřovala hranice za krále rakouského a otce Marie Terezie, Karla VI. Další značka je na bílém podkladě a nese číslice 225/1844. To už jde o novější zaměřování hranice, kdy 225 je pořadové číslo toho hraničního znaku a 1844 letopočet, kdy se nové zaměření provádělo. Třetím znakem je kříž a vytesaná šipka, která ukazuje směrem na úvozovou nebo hraniční cestu, kterou využívali pěší i jezdci na koních.
Kousek nad státní hranicí se v nadmořské výšce 940 metrů vypíná hora Dyleň. Na jejím vrcholu stojí obytná budova, která sloužila vojenské posádce, pozorovací a odposlouchávací věž. Tady byl monitorován rádiový provoz z okolí Bavorska. Po Sametové revoluci bylo vybavení věže nepotřebné a došlo k její demontáži. Věž se později dočkala rekonstrukce a nyní slouží jako retranslační věž a také televizní a rozhlasový vysílač. Díky němu vysílá například i Český rozhlas v pásmu VKV pro Karlovy Vary.
Martina Sihelská