Odchované tetřevy vypouští zpět do přírody

07.02.2024

Do beskydské odchovny tetřeva hlušce loni přibylo jedenáct ptáků dovezených většinou z Alp. Chovné hejno 28 tetřevů je tak geneticky pestřejší a ptáci budou v přírodě odolnější. Lesníci pro ně právě dokončili pět dalších voliér. Od roku 2017 vypustily Lesy ČR do Beskyd 83 odchovaných tetřevů.

"Celkem teď máme 19 samic, takže bychom měli ročně odchovat více mláďat. Dovezení samci přinesou nové geny," vysvětluje Adéla Jonáková, která beskydské zařízení koordinuje.

Lesy ČR zlepšují metodiku i welfare chovaných zvířat a snaží se jim vytvořit co nejpřirozenější podmínky. Jen tak mohou tetřevi v přírodě přežít a rozmnožovat se. "Při jarním líhnutí kuřat simulujeme ve voliérách přírodní prostředí. Veškerou péči o mláďata necháváme záměrně na samicích," pokračuje Jonáková. Jakmile mláďata povyrostou, celé hejno se přemístí do speciální terénní aklimatizační voliéry v horách, kde si tetřevi zvykají na přírodu, do níž je pak lesníci na podzim vypustí.

"Tetřevy v terénu průběžně pozorujeme a po několikaletém provozu odchovny je zřejmé, že prospívají a mají šanci přežít. Jsou ale velmi plaší, zranitelní a potřebují les s mnoha druhy dřevin různého věku, ve kterém jsou i bobulové keře. V místech, kde tetřev žije, tomu přizpůsobujeme hospodaření," uvádí Tomáš Peka, lesní správce z Frýdku-Místku a pokračuje: "Část území také ponecháváme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny v bezzásahovém režimu a cíleně tlumíme tlak predátorů, jako je liška, kuna nebo divoké prase".

Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožený druh označovaný jako "deštníkový", což znamená, že se díky jeho podpoře a úpravě hospodaření daří chránit i další ptáky, jako je například jeřábek lesní, datlík tříprstý, puštík bělavý, sýc rousný a jiné druhy.

V České republice žijí tetřevi kromě Beskyd také na Šumavě, kde mají Lesy ČR odchovnu od osmdesátých let minulého století.

Eva Jouklová - tisková mluvčí Lesů ČR

Na snímku: Odchovaný samec tetřeva hlušce odlétá do Beskyd; Archiv Lesů ČR; fotograf Jakub Hrouda