PŘES BLUDNÉ KAMENY

Jako ta bludička bloudím lesem, hvězdy nad hlavou, nevím, kde jsem,

možná jsem jen trochu zabloudila, třeba jsem jen dřív špatně žila?

Dýchám tu zelenou nádheru, s toulavými boty se poperu,

pořád mě někam do dálek nosí, metr za metrem hromadně kosí.

Mám ráda tu svou toulavou, mám ráda ty hvězdy nad hlavou,

posezení na vonném mechu, hladký výdech po nádechu!

Jak jen ten les léčit duší umí, jak jen ty větve krásně šumí,

jaký to lektvar tu dostávám? Od ledu pomalu roztávám..

Možná jsem jen zabloudila, možná jsem dřív divně žila,

snad přešla jsem bludný kámen? Děkuji za rány, Bože. Amen.

Dobrou noc..MarSi 

21102021