TESKNÁ PODZIMNÍ
Lístek za lístkem k zemi padá, lehce pomalu, jak to mám ráda, pod nohou mi jemně zašustí, snad mi velkou váhu odpustí.

Na polích se ranní mlhy válí, balíky slámy vystupují zdáli,
stromy ukazují větve nahé, kořeny usínají v půdě vlahé.
Lásky se přesouvají ke krbu, v klíně kočičí hřbet podrbu,
kočičí bříško slastně vrní, hřejou tlapky, na těle mě brní.
Milenci v podloubí se skrývají, zahřívají si ve tmě ruce potají,
na lavičkách už jim je zima, z domů jde kouř od komína.
A víte, co dělají básníci? Sledují stíny pod svící,
hledají stý smysl života, z plotny voní dobrota.
A smutné víly čtou si rýmy, pletou šály do kruté zimy,
kdo zahřeje jim zkřehlé ruce, kdo probudí ospalé srdce?
Kdo dá kopretinu smutnému stínu..
MarSi
202410051948
