Tak krásný ten podzim je, když paleta se mu rozlije! Když zlato steče do potoka, co se s modrou rozklokotá.

Lístek za lístkem k zemi padá, lehce pomalu, jak to mám ráda, pod nohou mi jemně zašustí, snad mi velkou váhu odpustí.

A tolik deště padalo - A tak krásný koncert to byl - A moje tělo si žádalo - Aby ještě první pocit žil

Za oblohou s hustými mraky, v údolí je vesnička malá. Má rybník, domky a kostel taky, u závory mašinka zahoukala.

Já čaruji a poselství vám nesu,

aneb, když na Dušičky vypadne proud..

Někdy mi chybí pohlazení po líci. A mihotání stínů pod svící.

Nestírejte pel
Nechte motýly lítat, nechte motýly snít!

To byla cesta s klidem v duši,

Co si do nového roku přát? Zdraví, štěstí, lásku snad.

Cinkají vločky sněhové,
jak zimní zvonky takové,
ledové království rozkvétá,
ale nevydrží tu do léta.
Paní Zima kreslí bílou,
vládne nekonečnou silou,
využívá neskutečných čar,
však jen na měsíců pár..
Přeji vám, moji přátelé,
nejen zimní lásky veselé,
ať prokřehlé ruce vaše,
hodný přítel líbá plaše.
Ať tyto dny šťastné máte,...

Sněhové chodníky mlčí, veverčí tlapky na cestě. Měsíc jasný, velký vlčí, sype stříbro po městě.

Podzim maluje a tvoří, u vrcholů v Sedmihoří. Na večer sype rubíny, kryje temné hlubiny.

Na svatého Martina, padá z nebe zmrzlina! Je dobrá, bílá sněhová, chutná zimně doslova!

Růžové plátky voňavé, ptačí zpěv nad hlavou, sluníčko už laskavé, zlatou nit plete svou.
Možná, že jaro přijde, možná ještě bude sníh. Ale jistě slunce vyjde, vystřídá smutek smích.

V hlavě mi zabrouká, písnička pavouka, ťape si tu dokola, sotva úsvit zavolá.